Právní oříšky v dopravě a jejich řešení

[GeneHawkins]

Samozřejmě, že si takové místo může sám vymezit, například mechanickou zábranou.
Pokud by si však chtěl takové místo vymezit obecně platnými dopravními značkami, až pak nastupuje cestu schválení takových značek.
V žádném případě však nemůže vydírat parkujícího a vymáhat po něm "pokuty", nebo mu bránit v odjezdu.

[sudakf]

Mechanická zábrana ovšem nezřizuje vyhrazené parkoviště, tak dotaz nestál. Zatímco parkoviště je nemovitým majetkem, mechanická zábrana bude majetkem movitým, ovšem, takovou mechanickou zábranu nesmí umístit na veřejně přístupnou komunikaci (jejíž součástí je i krajnice, včetně nezpevněné, i silniční vegetace), v opačném případě ponese takový vlastník veškeré právní následky za to, když jí někomu způsobí škodu (porušením právní povinnosti).

[GeneHawkins]

Mechanická zábrana ovšem nezřizuje vyhrazené parkoviště, tak dotaz nestál.

Stál.

Může se člověk na svém soukromém ale volně přístupném pozemku uvnitř oploceného areálu vymezit místo pro parkování svého vozidla, nebo o to musí požádat dopravně správní orgán?

[ultima ratio]

No nevim no, tady se střetávají dva vlastníci nebo oprávnění uživatelé majetku. Majitel nebo uživatel auta zaparkoval na cizím veřejně přístupném oploceném pozemku a majitel nebo uživatel pozemku za to chtěl zaplatit 500 Kč, řidič auta nechtěl zaplatit, uživatel pozemku tedy využil zadržovacího práva a tím vzal tedy to auto vlastně do zástavy, protože se nacházelo v jeho moci na jeho pozemku a vznikla mu vůči majiteli nebo uživateli auta oprávněná pohledávka o které uživatele vozidla ihned informoval (pohledávka byla tedy splatná), a pak čekal, dokud někdo oprávněný to auto nevykoupí (majitel, uživatel, provozovatel, řidič). Uživatel pozemku dle mě využil zadržovacího práva oprávněně, do jeho držení se dostalo to auto jednáním samotného řidiče, který ho na cizím pozemku vědomě zaparkoval. Uživatel pozemku tedy nevyužil žádné lsti nebo svépomoci, to auto tam nepřitáhl uživatel pozemku neoprávněně odjinud. Řidič pak auto vykoupil a podal pak účelové oznámení na policii, policie by to měla dle mě po prošetření odložit, pokud se tedy uživatel pozemku umí bránit a vysvětlil policii, že jen využil zadržovacího práva, popř. že jednal v dobré víře, že využívá svého zadržovacího práva. Řidič se měl bránit podáním žaloby k soudu, kde měl argumentovat, že neznal dopředu cenu za parkování nebo že je přesvědčen, že obsazením toho místa nezpůsobil uživateli pozemku tak vysokou škodu jak tvrdí. Tady jde dle mě o zneužití trestněprávních prostředků v soukromoprávní sféře, které ale není zas tak jednoznačné, záleží na tom, jestli si umí uživatel pozemku své jednání také obhájit před orgány činnými v trestním řízení, protože ty orgány nerozhodují jen na základě tvrzení jedné strany sporu. Připadá mi to, jako že měl uživatel pozemku špatného advokáta, asi zcela nevhodně využil svého práva odepřít výpověď, jak mu asi poradil nějaký špatný druhořadý advokát, který chce mít peníze za počet a náročnost provedených úkonů a ne za to jak dobře chrání klienta, a vyhovuje mu tedy, když se to dostane až k soudu a pak odvolání a dovolání a ústavní stížnost ... a za všechny úkony dostane pěkně zaplaceno a blbý klient mu ještě po těch bezesných nocích poděkuje za to, jak ten náročný spor nakonec zvládl nebo se snažil zvládnout.

[GeneHawkins]

No nevim no, tady se střetávají dva vlastníci nebo oprávnění uživatelé majetku. Majitel nebo uživatel auta zaparkoval na cizím veřejně přístupném oploceném pozemku a majitel nebo uživatel pozemku za to chtěl zaplatit 500 Kč,

Jeho požadavek byl zcela neoprávněný. Pokud by chtěl požadovat parkovací poplatek, musel by ho předem veřejně vyvěsit - oznámit.

řidič auta nechtěl zaplatit, uživatel pozemku tedy využil zadržovacího práva a tím vzal tedy to auto vlastně do zástavy, protože se nacházelo v jeho moci na jeho pozemku

V jeho moci se rozhodně nenacházelo. Sám píšeš, že zaparkoval na veřejně přístupném soukromém pozemku, to ale automaticky neznamená, že ho dobrovolně odevzdal majiteli pozemku. To bys mohl dovozovat, že majitel supermarketu ti může zadržet spodky, protože se nacházejí na jeho pozemku.

a vznikla mu vůči majiteli nebo uživateli auta oprávněná pohledávka

Pohledávka byla zcela neoprávněná - viz výše.

o které uživatele vozidla ihned informoval (pohledávka byla tedy splatná),

I kdyby nakrásně pohledávka byla oprávněná (například provozování parkoviště), rozhodně nebyla splatná (viz § 563 OZ)

a pak čekal, dokud někdo oprávněný to auto nevykoupí (majitel, uživatel, provozovatel, řidič). Uživatel pozemku dle mě využil zadržovacího práva oprávněně, do jeho držení se dostalo to auto jednáním samotného řidiče, který ho na cizím pozemku vědomě zaparkoval. Uživatel pozemku tedy nevyužil žádné lsti nebo svépomoci, to auto tam nepřitáhl uživatel pozemku neoprávněně odjinud.

Viz výše, majitel pozemku rozhodně neměl auto ve svém držení.

Zbytek jsou účelové spekulace založené na mylných tvrzeních.

Řidič pak auto vykoupil a podal pak účelové oznámení na policii, policie by to měla dle mě po prošetření odložit, pokud se tedy uživatel pozemku umí bránit a vysvětlil policii, že jen využil zadržovacího práva, popř. že jednal v dobré víře, že využívá svého zadržovacího práva. Řidič se měl bránit podáním žaloby k soudu, kde měl argumentovat, že neznal dopředu cenu za parkování nebo že je přesvědčen, že obsazením toho místa nezpůsobil uživateli pozemku tak vysokou škodu jak tvrdí. Tady jde dle mě o zneužití trestněprávních prostředků v soukromoprávní sféře, které ale není zas tak jednoznačné, záleží na tom, jestli si umí uživatel pozemku své jednání také obhájit před orgány činnými v trestním řízení, protože ty orgány nerozhodují jen na základě tvrzení jedné strany sporu. Připadá mi to, jako že měl uživatel pozemku špatného advokáta, asi zcela nevhodně využil svého práva odepřít výpověď, jak mu asi poradil nějaký špatný druhořadý advokát, který chce mít peníze za počet a náročnost provedených úkonů a ne za to jak dobře chrání klienta, a vyhovuje mu tedy, když se to dostane až k soudu a pak odvolání a dovolání a ústavní stížnost ... a za všechny úkony dostane pěkně zaplaceno a blbý klient mu ještě po těch bezesných nocích poděkuje za to, jak ten náročný spor nakonec zvládl nebo se snažil zvládnout.

[ultima ratio]

Však on nepožadoval třeba přímo parkovací poplatek, požadoval zaplacení náhrady nákladů za to, že mu obsadil jeho místo na soukromém pozemku a může se to nazvat klidně parkovací poplatek i když to není parkovací poplatek. Jeho požadavek byl oprávněný a i soudně vymahatelný minimálně do té doby, dokud soud nerozhodne jinak. Zadržovací právo užil oprávněně, je to jednostranný akt a druhá strana s tím nemusí souhlasit a ani se její souhlas nepředpokládá. Ale musí si to samozřejmě i odůvodnit před orgány činnými v trestním řízení. To auto se nacházelo v jeho moci, když bylo na jeho pozemku, nemocnice mají dokonce pozemek oplocený a vjezd řešen pomocí závor nebo vrat, to je prostě fakt. Řidič tam vjel na vlastní riziko, mě by to ani nenapadlo vjet dovnitř, když mám navštívit nemocnici, já parkuji venku mimo nemocnici. A už vůbec by mě nenapadlo parkovat na cizím soukromém pozemku tam, kde to má navíc vlastník označeno svojí RZ. Řidič se tím sice nedopustil žádného dopravního přestupku, ale zasáhl tím do majetkových práv vlastníka nebo uživatele pozemku a stejně tak mohl proto zasáhnout uživatel pozemku do majetkového práva řidiče nebo majitele vozidla a využít tak zadržovacího práva do té doby, než řidič uhradí náhradu nákladů, které tím uživateli pozemku vznikly.

[sudakf]

Aby byl jeho "požadavek" oprávněný, musel by jeho oprávněnost deklarovat deklaratorním výrokem exekučního titulu (rozsudku soudu, usnesení soudu, rozhodnutí správního orgánu etc.).
Na žádné vzetí věci do zástavy nemá právo. Pomineme-li zásadu proporcionality (K 500 za nějaký dluh contra K 20,000 za auto), vymáhat jakékoli plnění lze: 1) exekucí podle exekučního řádu, kterou provádí exekuční soud, zpravidla prostřednictvím soudního exekutora, 2) soudním výkonem rozhodnutí podle občanského soudního řádu, 3) správní exekucí podle správního řádu.
Nikdo jiný nemůže vymáhat splnění jakékoli povinnosti (peněžitého plnění, nepeněžitého plnění, zastupitelné povinnosti, nezastupitelné povinnosti ...).
Takové jednání pak skutečně vykazuje znaky přečinu osvojení si pravomoci úřední osoby.

[ultima ratio]

No nemyslím si to, protože zadržovací právo je standardní prostředek na vymáhání pohledávek v rámci občanskoprávních vztahů. Na princip proporcionality přitom logicky nehledí, zadrží jen to, co má právě ve své moci. To je jak když dá někdo své vozidlo do opravy a pak se mu při přebírání vozidla nelíbí cena za opravu a nechce platit, servis má také možnost využít zadržovacího práva a vozidlo nevydat, že je cena vozidla desetinásobná nebo stonásobná oproti pohledávce nehraje roli.

[řidičBOB]

To ale asi nebude to stejné Stačí se nad tím zamyslet...pokud je čím.

[ultima ratio]

Nikdy není nic stejné, ale přesto na to lze zadržovací právo aplikovat v obou případech.