rychlost vs otacky vs spotreba

[Vana]

d1.8t: máš pravdu, ale prakticky nic nového to nepřináší
že jsou turbomotory víc tepelně zatížené protože přes ně prochází více směsi přece víme

[d1.8t]

Myslím, že tu ještě nepadlo, že hard turbo pod zátěží prožene spalovacíma prostorama stejný množství kyslíku a tedy i benzínu jako násobně větší NA motor.

[Vana]

možná to nikdo výslovně nenapsal ale považujeme to za obecný výchozí fakt, o kterém snad ani není potřeba diskutovat. Že při stlačení vzduchu ho nacpeme do motoru víc a odpovídajícím způsobem musíme přidat i palivo všichni víme. Na několika posledních stránkách ale diskutujeme o faktu, že se toho paliva přidává víc než je zdrávo, tedy řešíme již problém o level vyšší.

[goes]

možná to nikdo výslovně nenapsal ale považujeme to za obecný výchozí fakt, o kterém snad ani není potřeba diskutovat. Že při stlačení vzduchu ho nacpeme do motoru víc a odpovídajícím způsobem musíme přidat i palivo všichni víme. Na několika posledních stránkách ale diskutujeme o faktu, že se toho paliva přidává víc než je zdrávo, tedy řešíme již problém o level vyšší.

proto se taky preplnuje, aby se ze stejneho objemu dostalo vice vykonu... nyni se spise jedna o to, proc ma 200 konovy 3litrova atmosfera nizsi spotrebu, nez 200 konovy 2litrovy turbomotor

[pjanda]

Obecne k Vanove poznamce: Presne tak. To co rika d1.8t je samozrejme fakt, ale s tim pocitame od zacatku a nic to na cele veci nemeni. Turbo je ve sve podstate nahrazka za objem, tj. diky stlaceni vzduchu je mozne napr. z 2,0 atmosfery dostat stejny vykon jako z 3,0 benzinu. Ale to neznamena, ze se prace vezme ze vzduchu, tam zadna energie neni, k ekvivalentnimu mnozstvi vzduchu se musi pridat +/- ekvivalentni mnozstvi benzinu, coz da dohromady +/- podobny vykon, jen v nizsich otackach.

Turbo ma tim padem vetsi objemovou ucinnost, coz ale samo o sobe nerika vse o ucinnosti celkove. Na druhou stranu (jak jsem tu vcera citoval) ma kvuli mensimu vychozimu kompresnimu pomeru nizsi tepenou ucinnost, ale ani ta sama o sobe nevypovida o celkove ucinnosti.

Tohle vsechno vime a vime i proc je kvuli tomu turbo (benzin) ucinnejsi (opoti atmo) pri nizsim zatizeni. Overeno empiricky, funguje to tak. Otazkou bylo jen to, kam se ten benzin "vycaka" pri zatizeni vysokem, kdy je pro empiricky overno, ze ucinnost je oproti atmosfere vyrazne nizsi. Do hry zkratka musi vstupovat i dalsi faktory nez zminene.

A zjistili jsme, ze turbomotor neni s to dostatecnym zpusobem uchladit nasavanou smes ani intercoolerem a to tim spise, cim vyssi zatezi je vystaven. Aby tedy nedochazeo k detonacim, ktere by byly znicujici, pouziva pro snizeni teploty primo ve spalovacich prostorech bohatsi (prilis bohatou, da se rici) smes, ktera cela neshori, ale cast benzinu zmeni skupenstvi, cimz teplotu logicky snizi. A opet se to zrejme deje tim vice, cim vice je motor zatizen.

Tot jen takove strucne shrnuti toho co tu dosud probehlo. Jestli je tohle jediny faktor, to nevim, ale podle toho co jsem se docetl by mel byt tim klicovym, vsechno ostatni jsou spise drobnosti (i kdyz treba to obohacovani smesi pro "roztoceni turba" take nemusi byt zanedbatelne).

[merlin]

Dobre rano
Napisal som mail cloveku co uz roky ladi motory a dostal som nasledujucu odpoved:
Tubro motor sa chadi v zasade prebytkom paliva a pre jeho vyzsiu teplotu spalovania musi byt aj pomer obohatenia vyzsi ako u atmosferickeho motora. Zaroven treba povedat ze tento problem je hlavne u turba ktore nema priamy vstrek. U atmosferickeho motora vznikaju v sacom porubi pulzacie ktore sa vyuzivaju na spravne rozprasenie paliva tryskou ale u turba ziadne pulzacie v sacom potrubi nie su a preto sa velmi tazko pracuje s idealnym pomerom. Staci si pozriet ako zlozite sacie potrubia muju atmosfericke motory a ako jednoduche turba. Priamo vstrekove motory uz tento problem nemaju a preto ich spotrebe je max o 20% vyzsia ako rovnako vykonej atmosfery.

Je tu este jeden bod, u sportovych aut sa niekedy pouziva princip zazehu prebytocne zmesi pred turbom aby zostalo v otackach. Robi sa to sposobom sekundarne vzduchu a to bud vynechanim jedneho cyklu vstreku do valca a nasledne v druhom cykle neskoreho zazehu niektoreho valca aby plamen vyslahol do vyfuku a zapalil zmes.

[goes]

no tos tomu nasadil korunu, az pavel uvidi tech 20% tak ho z toho trefi

[pjanda]

Priamo vstrekove motory uz tento problem nemaju a preto ich spotrebe je max o 20% vyzsia ako rovnako vykonej atmosfery.

Urcite dobre informace, ale tech 20 % maximalne at si poveda svojej starej materi Kdyz Vy jste ten subarista , mohu rici, ze zrejme nejuzranejsi seriove 300 PS turbo je 2,5T v Impreze STI, protoze co ta dovede prohnat motorem je az neuveritelne. Tam je to pri zatezi opravdu cisty dvojnasobek oproti stejne vykonne atmosfere... Je to kazdopadne ruzne, ale u HPT motoru bych na mene nez 50 procentech nezacinal.

Ale to mluvim ciste o vysoke zatezi, v nejakem vetsim cyklu 20 % sedet muze.

Je tu este jeden bod, u sportovych aut sa niekedy pouziva princip zazehu prebytocne zmesi pred turbom aby zostalo v otackach. Robi sa to sposobom sekundarne vzduchu a to bud vynechanim jedneho cyklu vstreku do valca a nasledne v druhom cykle neskoreho zazehu niektoreho valca aby plamen vyslahol do vyfuku a zapalil zmes.

Ano, toto jsme vcera resili, diky za potvrzeni. Urcite se to dnes pouziva i u seriovych aut s velkymi turby, alespon v nekterych rezimech, nebot prodlevy jsou opravdu minimalizovane, turbo se takhle nemuze roztocit az prirozene proudicimi spalinami...

[pjanda]

no tos tomu nasadil korunu, az pavel uvidi tech 20% tak ho z toho trefi

Netrefilo Ale realita je trochu jina, samozrejme ciste v onom narocnem rezimu. Pokud budu brat nejakou normalni jizdu, kde se jede tu ostreji, tu mene, pak to bude jen par desitek procent...

[goes]

stale nemas pravdu, ale necham te u toho, protoze v pripade, ze s tebou nekdo nesouhalsi, nenapadnou, ale naprosto citelnou formou jej posles nekam, udelas z nej nezkuseneho hlupaka apod. a to vse zabaleno do hypotez, kterym chybi pevne zaklady.