rychlost vs otacky vs spotreba

[pjanda]

Odvolavam co jsem odvolal, slibuji co jsem slibil Clanek bude, jen bude vypadat trochu jinak. Bude resit jen neco... No vlastne nebude resit nic , ale snad neco rekne... Mimo jine konretneji naznaci to co se tu probira - jak na nejvetsi efektivitu jizdy (tedy nejlepsi pomer spotreba/cas) i jak na dosazeni co nejnizsi spotreby pri danem case (prumerne rychlosti). K nejake definici nejnizsi spotreby absolutne uz bude mt dale...

[goes]

a jeste jedan uvaha, zatim se resily stejne otacky a ruzna rychlost, ale...

jedu-li napr. 100 kmh na 5 a 6 stupen. vzdy jedu stejnou rychlosti, potrebuji pro jeji udrzeni stejnou energii. Jednou tocim X a podrzehu X+Y. Teoreticky bych mel mit na oba kvatly na stejnem miste spotrebu stejnou, kdyz potrebuji stejnou porci energie ne?

[Vana]

ne, z dodaného paliva musíš krýt i vnitřní ztráty v motoru
ale ty nejsou konstantní při různých provozních režimech

[goes]

ale ty ztraty konci za prevodovkou, ze ktere vystupuji jiz stejne otacky. nicmene toto mne nenapadlo, pak ale ty ztraty musi byt docela brutalni...

[Vana]

jj, jspu dělejí přes polovinu z celkově dodané energie

[KoPP]

a jeste jedan uvaha, zatim se resily stejne otacky a ruzna rychlost, ale...

jedu-li napr. 100 kmh na 5 a 6 stupen. vzdy jedu stejnou rychlosti, potrebuji pro jeji udrzeni stejnou energii. Jednou tocim X a podrzehu X+Y. Teoreticky bych mel mit na oba kvatly na stejnem miste spotrebu stejnou, kdyz potrebuji stejnou porci energie ne?

ne a ne a ne, čím míňkrát se motor otočí, tím méně ztrát v něm vznikne... do určité meze, kterou nazvěme dušení motoru - spalování zbytečně bohaté směsi.

[mager]

este je tu jeden faktor, co mi vrta hlavou - teplota.
vsimol som si, ze pri teplotach okolo nuly je spotreba vyssia ako napriklad pri 15 stupnoch, pri cca tom istom style jazdy je rozdiel mozno aj 1 liter na 100 km.
predpokladam spravne, ze pri teplotach okolo 30-40 stupnov bude spotreba opat vyssia ako pri 15 stupnoch?

[goes]

teplota a vlhkost taky ovlivnuji spotrebu, kazdy motor ma pasmo teploty a vlhkosti, kde ziska lepsi ucinnost, proti jinym teplotam a vlhkosti.

[Vana]

i taková zdánlivá maličkost jako změna hustoty vzduchu s teplotou může hrát roli. Nejenže motoru chutná každý vzduch jinak, pokles teploty o 30°C znamená zvýšení aerodynamického odporu kvůli hustějšímu vzduchu o cca 10% !

[pjanda]

Je to dalsi pekna ukazka, kolik tech faktoru je. Tento totiz muze hrat na dve strany a zalezi na aute a stylu jizdy, ktera prevazi. Pokles teploty zvysi hustotu vzduchu, coz na jednu stranu zvysi aerodynamicky odpor, ale na druhou stranu hustsi vzduch obsahuje vice kysliku a dokaze zvysit ucinnost samotneho spalovani. Navic studeny vzduchu muze zlepsit ucinnost chlazeni, coz dale zlepsi efektivitu chodi motoru.

Takze opet se z toho neda vyvodit nic jednoznacneho a zalezi jak jedete a cim jedete. Auto s velkym odporem vzduchu to spise pri vyssi rychlosti ztresta, naopak bud auto s malym odporem vzduchu, nebo pri pomale jizde vas to muze zvyhodnit. Take zalezi na atmosfericky vs. preplnovany motor - atmosfera na teplotu vzduchu az tak nereaguje, turbo velmi.

Opet lepsi empirie: ja dosahuji mnohem lepsich vysledku v zime, trebaze pri vysoke rychlosti. V 30 a vice stupnich nad nulou ma kazdy motor problemy a ty preplnovane obzvlast. Pamatuji to hlavne z Audi S3, kde byla ztrata vykonu/dynamiky/efektivity pri vysokych teplotach enormni.

Nejefektivneji dle mych zkusenosti auto jede za vlaheho letniho vecera. Zrejme kombinace vyssi teploty a vyssi vlhkosti vzduchu vytvari tu spravnou kombinaci