http://navratdoreality.cz/?p=view&id=11109
Menšinový koutek
-
Psycho vlk Wolf
- Mistr volantu
- Příspěvky: 827
- Registrován: stř 18 kvě 11:53
- Bydliště: Zoo Praha - oddělení šelem
- Kontaktovat uživatele:
Re: Menšinový koutek
Peugeot 301 1.6VTi 85kw/115hp
Peugeot 406 Break 2.0HDi 80kw/110hp
Škoda Octavia I 1.6MPi 74kw/100hp
Peugeot 406 Break 2.0HDi 80kw/110hp
Škoda Octavia I 1.6MPi 74kw/100hp
Re: Menšinový koutek
Koza Malina. Před mnoha lety žil v Beskydech jistý pan Maláska, který měl tuze rád kozy.
Založil si proto doma svoji kozí farmu, kde se pro něho staly kozy vším, jímž tak zasvětil celý svůj život a věnoval veškerý svůj čas.
Jenomže zrovínka na své poslední kozy měl pokaždé smůlu!
Stalo se již pravidlem, že mu každý podzim jedna z jeho koz ke vší jeho smůle onemocněla. Nejdříve jen tak pomekávala, poté věčně polehávala, ale nakonec vždy tvrdě usnula a už nikdy se k životu neprobrala.
Pan Maláska nikdy nenacházel patřičných slov pro své náležité vysvětlení.
Byl proto vždycky celý mrzutý a ještě dlouho poté nešťastný. Sotva si na nějakou svou novou kozu zvyknul a vymyslel pro ni jméno, v zápětí o ni hnedka zase přišel. Celý rok se mu pak v hlavě honilo jen to její jméno a v jednom kuse o ni truchlil.
Jednou už měl toho opravdu dost a hned po zakoupení své nové, malé kozičky prohlásil odhodlaně:
„Pokud mi usne i následující rok, žádnou jinou si již nikdy nepořídím a promluvil nahlas ke kozičce:
„Jestli mi odejdeš i ty, slibuji, že budeš mou úplně poslední kozou v mém životě, to ti povídám!“ a koza se na něho jen upřeně zadívala, poskočila si a zamečela jakoby na souhlas, že mu rozumí.
Tentokrát jí nedával pro jistoto raději ani žádné jméno a začal jí říkat prostě jen tak, koza!
Ta se však měla kupodivu opravdu k světu a dělala panu Maláskovi prozatím jen samou radost.
Byla však neskutečně mlsná, což by nebylo nic tak zvláštního, neboť téměř všechny kozy jsou mlsné!
Ovšem tato koza, tak to byl prostě extrém! Byla mlsná tak, jako jedna jediná z mála! S takovou fajnovkou se pan Maláska dosud ještě nikdy nesetkal. Vybírala si jen takovou travičku, v níž byla slaďoučká šťávička, jíž bylo ovšem všude jen velmi poskromnu a nic ostatního tato umanutá a paličatá koza žrát nechtěla.
Pan Maláska z ní byl celý hyn a zoufale se trápil pomyšlením, co s ní jen bude dál?
Vždyť téměř nerostla, byla slabá, vychrtlá a nedala Maláskovi spát, Začínal se již znovu obávat, aby mu koza znovu nezdechla a jen proto byl celý smutný a bezradný.
Jeho koza již nežrala vůbec nic, jen po něm stále pochtívala všechno to nejrůznější ovoce, které měl farmář stále při sobě, neboť ovoce přímo zbožňoval.
Brzy poznal, že je ta jeho koza úplně stejná, jako on a řekl:
„Co má tohle znamenat, koza? Vždyť ty bys žrala jen to ovoce?
Copak banány, pomeranče, jablka, hrušky, jahody a všechny ty maliny jsou nějakým krmením pro kozy?“ ale ta jen pyšně pohazovala tou svojí bradkou a nadšeně přežvýkávala maliny, jimiž ji právě její nešťastný majitel přikrmoval,
Koza spokojeně pomekávala a pan Maláska se poté zamyslil a řekl:
„Inu, zvláštní jsi mi koza! Nu což, chutná ti jen ovoce, máš ho tedy mít!“ a od té chvíle začal tedy kozu krmit jen veškerým ovocem.
Ta byla, panečku, rázem spokojená a šťastná! Na ovoci si nadšeně pochutnávala, poctivě z něj vyžvýkávala všechnu tu ovocnou šťávu do poslední kapičky!
Brzy tak rychle zesílila a začala růst, jako z vody! Byla zdravá a silná a zanedlouho se z ní stala dospělá koza.
Její vemeno se jí začalo zvětšovat a nalévat se a tak nastal čas, kdy musel jít pan Maláska svou kozu poprvé podojit.
Koza kupodivu držela, mléko teklo a stříkalo na všechny strany a pan Maláska byl opět celý šťastný, vždyť hned napoprvé nadojil mléka ažaž a mohl být tak se svojí kozou konečně spokojen a přestat si s ní dělat starosti.
No jo, jenomže když si její mléko pořádně prohlédl, připadalo mu nějaké zvláštní, jako by v něm snad viděl duhu? I jeho vůně byla odlišná od mléka, jež nadojil od ostatních koz a proto si řek.
„To jsem z toho tedy jelen, vždyť to přece nemůže být možné!“ pomyslil si pan Maláska a kroutil nad barvou a vůní kozího mléka hlavou.
Jelikož však toho dne měl v sobě již několik kousků piv a ke všemu bylo ještě neskutečné vedro, kdy žhavé slunce pálilo, jako oheň, byl si jist, že se mu to v té jeho palici již všechno motá a plete. Nechal proto kozí mléko stát a šel raději spát v domnění, že ráno bude moudřejší večera a pak uvidí všechno úplně jinak.
Jakmile se ráno probudil, viděl však věci stejnýma očima a přesvědčil se, že žádné vidiny, ani mylné zdání skutečně neměl. Mléko bylo opravdu duhově zbarvené a jeho vůně byla prostě nepopsatelná!
Farmář proto nemeškal a vzal kozí mléko na rozbor. Počkal si na výsledek a tam mu po dlouhé době čekání pověděli:
„Člověče, nedělej si z nás legrácky, na takové hloupé žerty tady čas rozhodně nemáme! Naházíš si do mléka ovoce, rozšleháš jej a pak si z nás ještě budeš dělat šprťouchlata? Tak to tedy ne! Pro legraci tu rozhodně nikomu nejsme!“a zabouchnuli za panem Maláskem uraženě dveře.
Ten zůstal stát, jako opařený, čelo mu polil studený pot, neboť nemohl uvěřit svým uším!
Šel hned domů a tam mléko znovu ochutnal. Bylo znamenité!!! Mělo naprosto výtečnou chuť všeho ovoce, které jeho koza tolik milovala. S obyčejným kozím mlékem nemělo tedy cokoli společného! Vždyť to byl doslova chutný a lahodný mléčný koktejl s ovocnou příchutí!
Avšak slovo koktejl doposud ještě tenkrát žádný neznal. Vypadlo zkrátka jen tak, zcela náhodně Maláskovi z jeho úst, sám ani nevěděl jak. Byl z toho všeho totiž tak vyjevený, že se nezmohl ani na souvislou větu a začal prostě jen koktat. Nenacházel vhodné slovo pro pojmenování ovocného mléka od jeho kozy a ze samého koktání tak vymyslel pro toto jedinečné mléko název koktejl, aniž by sám chtěl a právě tím slovo koktejl vzniklo a později bylo zapsáno do českého slovníku, za což vděčíme právě panu Maláskovi, ovšem to už dnes jen málokdo ví.
Farmář se tak na vlastní pěst brzy přesvědčil a poznal, jak to s tím kozím dojením vlastně je.
Při podojení její mléko stříkalo na všechny strany a každý jeho pramínek měl jinou barvu i chuť a to právě podle druhu ovoce, které jeho koza v ten den snědla.
„Aha! Proto ta duhová barva!“pomyslil si pan Maláska a hned začal přemýšlet, co s tím provede.
Jelikož to byl fiškus i koumák a poradit si dokázal opravdu se vším, sestrojil a vymakal přístroj, jež zapojil koze na vemeno a ten jí pak sám odčerpal každý druh ovocného koktejlu zvlášť!
A opravdu se mu to povedlo a bylo tím problému zažehnáno!
Tento svůj chytře vymyšlený přístroj si nastavil na osm dírek a přesně těmi pak protékalo mléko s každou jinou chutí, barvou i vůní zvlášť! Vše záleželo pouze na rozlišnosti stravy jeho kozy. Pan Maláska byl celý nadšený a na svoji obdivuhodnou kozu neskutečně pyšný, vždyť tak výjimečného tvora neměl doma ještě nikdo a právě proto se s ní nikomu raději, ani nechlubil.
Řekl si však, že by se toho mělo nějak výhodně využít!
Poněvadž měl v sobě kuráž i obchodního ducha, rozhodl se postavit velký mléčný bar a svoji ženu tak učinit jeho majitelkou. A jek řekl, tak také udělal.
Brzy bylo všechno přesně tak, jak si naplánoval a jejich nový mléčný bar stál v celé své kráse a osvědčil se již velmi brzy. Prodávali v něm zmrzlinu, poháry, zákusky, ale především ony všechny ty lahodné mléčné koktejly od jejich kozy, o čemž však nikdo nevěděl, ovšem nic se jim nevyrovnalo.
Tyto koktejly se tak stávaly stále žádanějšími a vyhledávanějšími. Přilákaly spoustu nových zákazníků z celého širokého okolí a obchod jim tak jen vzkvétal.
Postupem času začala řada lidí panu Maláskovi dokonce i závidět, neboť jej znali odjakživa pouze, jakožto majitele kozí farmy. Představa, že se z něj stal ze dne na den obchodník mnozí nedokázali jen tak přenést přes srdce.
Jejich krámek tak nesl název MLÉČNÝ BAR U BÍLÉ KOZY a pan Maláska si poté řekl, že by si ta jeho koza nyní přece jen nějaké to jméno zasloužila, když už začala být tak slavná a podílela se na rozkvětu jejich obchodu, jež vznikl jen díky ní.
Přemýšlel, jaké jméno by tak jeho koze slušelo nejvíce a nakonec se rozhodl pojmenovat jí Malina. Proč právě Malina? To nikdo netušil, jen sám Maláska moc dobře věděl, že si své jméno vysloužila podle názvu svého nejoblíbenějšího ovoce a zároveň i nejprodávanějšího koktejlu!
Konečně tak pan Maláska koupil tehdy kozu, která mu nezdechla. Měla tak dobrý kořínek, že pana Maláska dokonce i přežila! Jejich mléčný bar U BÍLÉ KOZY jim sloužil a vzkvétal hodně dlouho a pan Maláska byl od té doby vždycky maximálně spokojen a šťasten.
Dnes již Maláskovi, ani koza Malina dávno nežijí, ovšem jejich mléčný bar stojí v Beskydech dodnes. Byl však zrekonstruován i přejmenován a dnes slouží zcela jiným účelům.
Pouze na půdě této stavby je ještě dnes uschován starý firemní štít s nápisem MLÉČNÝ BAR U BÍLÉ KOZY, jež tam zůstal po původním majiteli na jeho věčnou památku.
Po koze Malině však nezůstalo víc, než pouze tato pohádka a tím zůstane ona i její jméno žít navždy.
Po uzavření mléčného baru pana Malásky a po smrti kozy Maliny začal mléčný koktejl lidem z celého okolí tuze chybět.
Nepřestávali jej proto vyhledávat a vyžadovat všude možně, avšak nikde jinde se tehdy bohužel koupit nedal.
Proto se všichni ti, kteří jeho výtečnou chuť již měli tu čest poznat z baru z Beskyd pokoušeli a snažili koktejl vyrobit a napodobit sami. Začali jej zhotovovat z kravského mléka a různých druhů ovoce a zkoušeli to tak dlouho, dokud se jim nepodařila obdobná chuť, na níž byli zvyklí a celkem se jim to povedlo.
A tak začal být o tento mléčný koktejl znovu zájem. Lidé si jej oblíbili po celém světě a takto žádaným zůstal až dodnes.
Už nikdy se však nevyrovnal oné nepopsatelné chuti koktejlu přímo od pramene kozy Maliny, za jehož vznik vděčíme právě jí.
Proto čest její památce!
Založil si proto doma svoji kozí farmu, kde se pro něho staly kozy vším, jímž tak zasvětil celý svůj život a věnoval veškerý svůj čas.
Jenomže zrovínka na své poslední kozy měl pokaždé smůlu!
Stalo se již pravidlem, že mu každý podzim jedna z jeho koz ke vší jeho smůle onemocněla. Nejdříve jen tak pomekávala, poté věčně polehávala, ale nakonec vždy tvrdě usnula a už nikdy se k životu neprobrala.
Pan Maláska nikdy nenacházel patřičných slov pro své náležité vysvětlení.
Byl proto vždycky celý mrzutý a ještě dlouho poté nešťastný. Sotva si na nějakou svou novou kozu zvyknul a vymyslel pro ni jméno, v zápětí o ni hnedka zase přišel. Celý rok se mu pak v hlavě honilo jen to její jméno a v jednom kuse o ni truchlil.
Jednou už měl toho opravdu dost a hned po zakoupení své nové, malé kozičky prohlásil odhodlaně:
„Pokud mi usne i následující rok, žádnou jinou si již nikdy nepořídím a promluvil nahlas ke kozičce:
„Jestli mi odejdeš i ty, slibuji, že budeš mou úplně poslední kozou v mém životě, to ti povídám!“ a koza se na něho jen upřeně zadívala, poskočila si a zamečela jakoby na souhlas, že mu rozumí.
Tentokrát jí nedával pro jistoto raději ani žádné jméno a začal jí říkat prostě jen tak, koza!
Ta se však měla kupodivu opravdu k světu a dělala panu Maláskovi prozatím jen samou radost.
Byla však neskutečně mlsná, což by nebylo nic tak zvláštního, neboť téměř všechny kozy jsou mlsné!
Ovšem tato koza, tak to byl prostě extrém! Byla mlsná tak, jako jedna jediná z mála! S takovou fajnovkou se pan Maláska dosud ještě nikdy nesetkal. Vybírala si jen takovou travičku, v níž byla slaďoučká šťávička, jíž bylo ovšem všude jen velmi poskromnu a nic ostatního tato umanutá a paličatá koza žrát nechtěla.
Pan Maláska z ní byl celý hyn a zoufale se trápil pomyšlením, co s ní jen bude dál?
Vždyť téměř nerostla, byla slabá, vychrtlá a nedala Maláskovi spát, Začínal se již znovu obávat, aby mu koza znovu nezdechla a jen proto byl celý smutný a bezradný.
Jeho koza již nežrala vůbec nic, jen po něm stále pochtívala všechno to nejrůznější ovoce, které měl farmář stále při sobě, neboť ovoce přímo zbožňoval.
Brzy poznal, že je ta jeho koza úplně stejná, jako on a řekl:
„Co má tohle znamenat, koza? Vždyť ty bys žrala jen to ovoce?
Copak banány, pomeranče, jablka, hrušky, jahody a všechny ty maliny jsou nějakým krmením pro kozy?“ ale ta jen pyšně pohazovala tou svojí bradkou a nadšeně přežvýkávala maliny, jimiž ji právě její nešťastný majitel přikrmoval,
Koza spokojeně pomekávala a pan Maláska se poté zamyslil a řekl:
„Inu, zvláštní jsi mi koza! Nu což, chutná ti jen ovoce, máš ho tedy mít!“ a od té chvíle začal tedy kozu krmit jen veškerým ovocem.
Ta byla, panečku, rázem spokojená a šťastná! Na ovoci si nadšeně pochutnávala, poctivě z něj vyžvýkávala všechnu tu ovocnou šťávu do poslední kapičky!
Brzy tak rychle zesílila a začala růst, jako z vody! Byla zdravá a silná a zanedlouho se z ní stala dospělá koza.
Její vemeno se jí začalo zvětšovat a nalévat se a tak nastal čas, kdy musel jít pan Maláska svou kozu poprvé podojit.
Koza kupodivu držela, mléko teklo a stříkalo na všechny strany a pan Maláska byl opět celý šťastný, vždyť hned napoprvé nadojil mléka ažaž a mohl být tak se svojí kozou konečně spokojen a přestat si s ní dělat starosti.
No jo, jenomže když si její mléko pořádně prohlédl, připadalo mu nějaké zvláštní, jako by v něm snad viděl duhu? I jeho vůně byla odlišná od mléka, jež nadojil od ostatních koz a proto si řek.
„To jsem z toho tedy jelen, vždyť to přece nemůže být možné!“ pomyslil si pan Maláska a kroutil nad barvou a vůní kozího mléka hlavou.
Jelikož však toho dne měl v sobě již několik kousků piv a ke všemu bylo ještě neskutečné vedro, kdy žhavé slunce pálilo, jako oheň, byl si jist, že se mu to v té jeho palici již všechno motá a plete. Nechal proto kozí mléko stát a šel raději spát v domnění, že ráno bude moudřejší večera a pak uvidí všechno úplně jinak.
Jakmile se ráno probudil, viděl však věci stejnýma očima a přesvědčil se, že žádné vidiny, ani mylné zdání skutečně neměl. Mléko bylo opravdu duhově zbarvené a jeho vůně byla prostě nepopsatelná!
Farmář proto nemeškal a vzal kozí mléko na rozbor. Počkal si na výsledek a tam mu po dlouhé době čekání pověděli:
„Člověče, nedělej si z nás legrácky, na takové hloupé žerty tady čas rozhodně nemáme! Naházíš si do mléka ovoce, rozšleháš jej a pak si z nás ještě budeš dělat šprťouchlata? Tak to tedy ne! Pro legraci tu rozhodně nikomu nejsme!“a zabouchnuli za panem Maláskem uraženě dveře.
Ten zůstal stát, jako opařený, čelo mu polil studený pot, neboť nemohl uvěřit svým uším!
Šel hned domů a tam mléko znovu ochutnal. Bylo znamenité!!! Mělo naprosto výtečnou chuť všeho ovoce, které jeho koza tolik milovala. S obyčejným kozím mlékem nemělo tedy cokoli společného! Vždyť to byl doslova chutný a lahodný mléčný koktejl s ovocnou příchutí!
Avšak slovo koktejl doposud ještě tenkrát žádný neznal. Vypadlo zkrátka jen tak, zcela náhodně Maláskovi z jeho úst, sám ani nevěděl jak. Byl z toho všeho totiž tak vyjevený, že se nezmohl ani na souvislou větu a začal prostě jen koktat. Nenacházel vhodné slovo pro pojmenování ovocného mléka od jeho kozy a ze samého koktání tak vymyslel pro toto jedinečné mléko název koktejl, aniž by sám chtěl a právě tím slovo koktejl vzniklo a později bylo zapsáno do českého slovníku, za což vděčíme právě panu Maláskovi, ovšem to už dnes jen málokdo ví.
Farmář se tak na vlastní pěst brzy přesvědčil a poznal, jak to s tím kozím dojením vlastně je.
Při podojení její mléko stříkalo na všechny strany a každý jeho pramínek měl jinou barvu i chuť a to právě podle druhu ovoce, které jeho koza v ten den snědla.
„Aha! Proto ta duhová barva!“pomyslil si pan Maláska a hned začal přemýšlet, co s tím provede.
Jelikož to byl fiškus i koumák a poradit si dokázal opravdu se vším, sestrojil a vymakal přístroj, jež zapojil koze na vemeno a ten jí pak sám odčerpal každý druh ovocného koktejlu zvlášť!
A opravdu se mu to povedlo a bylo tím problému zažehnáno!
Tento svůj chytře vymyšlený přístroj si nastavil na osm dírek a přesně těmi pak protékalo mléko s každou jinou chutí, barvou i vůní zvlášť! Vše záleželo pouze na rozlišnosti stravy jeho kozy. Pan Maláska byl celý nadšený a na svoji obdivuhodnou kozu neskutečně pyšný, vždyť tak výjimečného tvora neměl doma ještě nikdo a právě proto se s ní nikomu raději, ani nechlubil.
Řekl si však, že by se toho mělo nějak výhodně využít!
Poněvadž měl v sobě kuráž i obchodního ducha, rozhodl se postavit velký mléčný bar a svoji ženu tak učinit jeho majitelkou. A jek řekl, tak také udělal.
Brzy bylo všechno přesně tak, jak si naplánoval a jejich nový mléčný bar stál v celé své kráse a osvědčil se již velmi brzy. Prodávali v něm zmrzlinu, poháry, zákusky, ale především ony všechny ty lahodné mléčné koktejly od jejich kozy, o čemž však nikdo nevěděl, ovšem nic se jim nevyrovnalo.
Tyto koktejly se tak stávaly stále žádanějšími a vyhledávanějšími. Přilákaly spoustu nových zákazníků z celého širokého okolí a obchod jim tak jen vzkvétal.
Postupem času začala řada lidí panu Maláskovi dokonce i závidět, neboť jej znali odjakživa pouze, jakožto majitele kozí farmy. Představa, že se z něj stal ze dne na den obchodník mnozí nedokázali jen tak přenést přes srdce.
Jejich krámek tak nesl název MLÉČNÝ BAR U BÍLÉ KOZY a pan Maláska si poté řekl, že by si ta jeho koza nyní přece jen nějaké to jméno zasloužila, když už začala být tak slavná a podílela se na rozkvětu jejich obchodu, jež vznikl jen díky ní.
Přemýšlel, jaké jméno by tak jeho koze slušelo nejvíce a nakonec se rozhodl pojmenovat jí Malina. Proč právě Malina? To nikdo netušil, jen sám Maláska moc dobře věděl, že si své jméno vysloužila podle názvu svého nejoblíbenějšího ovoce a zároveň i nejprodávanějšího koktejlu!
Konečně tak pan Maláska koupil tehdy kozu, která mu nezdechla. Měla tak dobrý kořínek, že pana Maláska dokonce i přežila! Jejich mléčný bar U BÍLÉ KOZY jim sloužil a vzkvétal hodně dlouho a pan Maláska byl od té doby vždycky maximálně spokojen a šťasten.
Dnes již Maláskovi, ani koza Malina dávno nežijí, ovšem jejich mléčný bar stojí v Beskydech dodnes. Byl však zrekonstruován i přejmenován a dnes slouží zcela jiným účelům.
Pouze na půdě této stavby je ještě dnes uschován starý firemní štít s nápisem MLÉČNÝ BAR U BÍLÉ KOZY, jež tam zůstal po původním majiteli na jeho věčnou památku.
Po koze Malině však nezůstalo víc, než pouze tato pohádka a tím zůstane ona i její jméno žít navždy.
Po uzavření mléčného baru pana Malásky a po smrti kozy Maliny začal mléčný koktejl lidem z celého okolí tuze chybět.
Nepřestávali jej proto vyhledávat a vyžadovat všude možně, avšak nikde jinde se tehdy bohužel koupit nedal.
Proto se všichni ti, kteří jeho výtečnou chuť již měli tu čest poznat z baru z Beskyd pokoušeli a snažili koktejl vyrobit a napodobit sami. Začali jej zhotovovat z kravského mléka a různých druhů ovoce a zkoušeli to tak dlouho, dokud se jim nepodařila obdobná chuť, na níž byli zvyklí a celkem se jim to povedlo.
A tak začal být o tento mléčný koktejl znovu zájem. Lidé si jej oblíbili po celém světě a takto žádaným zůstal až dodnes.
Už nikdy se však nevyrovnal oné nepopsatelné chuti koktejlu přímo od pramene kozy Maliny, za jehož vznik vděčíme právě jí.
Proto čest její památce!
Sbohem. Už tady nejsem. Mám dost všech for.
Re: Menšinový koutek
prej romská hlídka......beztak maj voba v kapse magnet 
........ se divím, že nemaj bílý uniformy 
http://zpravy.idnes.cz/na-novy-bor-zaca ... zpravy_alh
........ se divím, že nemaj bílý uniformy http://zpravy.idnes.cz/na-novy-bor-zaca ... zpravy_alh
Niko nadžanel ko kerdža
-
Psycho vlk Wolf
- Mistr volantu
- Příspěvky: 827
- Registrován: stř 18 kvě 11:53
- Bydliště: Zoo Praha - oddělení šelem
- Kontaktovat uživatele:
Re: Menšinový koutek
Peugeot 301 1.6VTi 85kw/115hp
Peugeot 406 Break 2.0HDi 80kw/110hp
Škoda Octavia I 1.6MPi 74kw/100hp
Peugeot 406 Break 2.0HDi 80kw/110hp
Škoda Octavia I 1.6MPi 74kw/100hp
-
Psycho vlk Wolf
- Mistr volantu
- Příspěvky: 827
- Registrován: stř 18 kvě 11:53
- Bydliště: Zoo Praha - oddělení šelem
- Kontaktovat uživatele:
Re: Menšinový koutek
http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/212128.aspx
Už jen ten nadpis zavání rasismem
Už jen ten nadpis zavání rasismem
Na "Čerňáku" je černo i ve dne. Vítejte v trochu jiné Praze
Peugeot 301 1.6VTi 85kw/115hp
Peugeot 406 Break 2.0HDi 80kw/110hp
Škoda Octavia I 1.6MPi 74kw/100hp
Peugeot 406 Break 2.0HDi 80kw/110hp
Škoda Octavia I 1.6MPi 74kw/100hp
Re: Menšinový koutek
Kde se to vzalo, takovejch barev pleti
vždyť každej z nich, má nejmíň 10 dětí
vnějšímu světu rychle se přizpůsobí
chováním ani vzhledem však dobře nepůsobí
2x Nic, nic, nic, nic než národ!
A odkud přitáhli, že asi z východu
kradou a škoděj, našemu národu
politici hovořej v jejich prospěch
náš národ v Evropě sklízí jen posměch
2x Nic, nic, nic, nic než národ!
Jakej negromil to tady všechno zkazil
tím že těm zvířatům teď u nás poskyt azyl
nechat to takhle dál to asi nepůjde
a s dalším čekáním nenávist snad bude
2x Nic, nic, nic, nic než národ!
4x Nic než národ!
Niko nadžanel ko kerdža
Re: Menšinový koutek
Ciganka u doktora : "pan dochtor, já som zdrava, brat je zdravy, a deti mame jebnute ?"
Re: Menšinový koutek
Pred chvili za mnou pribehla vyjevena manzelka, ze se prave dozvedela o novem super vymyslu nasi vlady - romske deti povinne do skolky...a skolka zadarmo, jidlo zadarmo, krouzky zadarmo....takze cikani si budou v klidu doma pokurovat a fakani je nebudou otravovat uz vubec, zatimco skolku to kulturne obohati cernym zavalem, ucitelkam to zpestri zivot a ostatni deti se nauci, co jeste nevidely....
no hlavne, ze my platime za skolku 1500,- mesicne a dalsi tisice za krouzky rocne, jeste radi prispejeme cikanatum....
no hlavne, ze my platime za skolku 1500,- mesicne a dalsi tisice za krouzky rocne, jeste radi prispejeme cikanatum....
-
Psycho vlk Wolf
- Mistr volantu
- Příspěvky: 827
- Registrován: stř 18 kvě 11:53
- Bydliště: Zoo Praha - oddělení šelem
- Kontaktovat uživatele:
Re: Menšinový koutek
Caddy: Mno stejně dobrý nápad jako zrušit Praktické školy a ty děti narvat mezi normální. Děti, které potřebují specifický a jednotlivý přístup, tak budou hozeni do třídy, kde je 20-30 žáků. Čmoudi budou vyrušovat a dělat bordel a hardwarově i softwarově postižené děti budou cílem šikany. Celá výuka se zpomalí a její kvalita také nebude valná a kantoři se z toho zblázní. Ale hlavně, že se budou integrovat. 
Někdo přišel z teorií, že se tím budou podporovat soukromé školy, které se asi stanou jedinou slušnou možností. Ale né každý na to má.
Někdo přišel z teorií, že se tím budou podporovat soukromé školy, které se asi stanou jedinou slušnou možností. Ale né každý na to má.Peugeot 301 1.6VTi 85kw/115hp
Peugeot 406 Break 2.0HDi 80kw/110hp
Škoda Octavia I 1.6MPi 74kw/100hp
Peugeot 406 Break 2.0HDi 80kw/110hp
Škoda Octavia I 1.6MPi 74kw/100hp
Re: Menšinový koutek
Takze, uz i tak spatna uroven vzdelani se jeste timhle zhorsi ?..