Kontrolní otázka: Pan továrník POTŘEBUJE do třísměnného provozu jednoho mzdového nevolníka ke stroji chrlícímu stovky obrobků denně, robotu by zvládla i špatně cvičená opice.Stepan píše:LB: Tak na druhou stranu je potřeba říct, že chodit na noční nikdo nikoho nenutí.A dotyční si tam kurví zdraví prakticky dobrovolně, výměnou za vyšší finanční ohodnocení. Každému, co jeho jest.
Přijdou 2 podobní žadatelé, z nichž první na otázku, zda je ochoten pracovat na noční řekne "ne, preferuji své zdraví" a druhý "no jistě, pane továrníku, prachy sou hlavní a na zdraví sere pes".
Který z nich získá pracovní místo?
Tolik k údajné dobrovolnosti.
A ještě by mě zajímalo, zda máte vytvořenou nějakou promyšlenou racionalizaci toho, že si jeden člověk za svou životní energii věnovanou společnému účelu zaslouží pětinu, desetinu, setinu toho co jiný.
Nebo prostě klasicky "měl ses woe lýp narodit a učit, pyčo lol"?
Totožná výše materiálního ohodnocení pro každého je jistě utopie a nesmysl, ale povýšenost a pýcha těch, kteří se cítí oprávněni být za svou práci ohodnoceni mnohonásobky toho, co jiní - obzvláště v rámci jedné firmy, je jeden z kurevsky nevyvážených pilířů lidské společnosti a způsobuje mj. právě tíhnutí mas mzdových a dluhových nevolníků k různým socialismům, komunismům etc.
A co se týče "nezodpovědnosti" zaměstnanců jako zdůvodnění směšně nízkých mezd, pak je zároveň vhodné pro vyváženost přidat "neschopnost" zaměstnavatelů vyjednat lepší podmínky/vyšší prodejní cenu u odběratele nebo obecně vést firmu tak, aby neplatil lidem na měsíc to, co by mu nestačilo ani na týden, což zavání vydatnou porcí povýšeného pokrytectví.