Elektromobily a vse kolem nich
Re: Elektromobily a vse kolem nich
Já se bavím o 0-140km a eGolf má o něco lepší zrychlení než golfový vozík (10,4s), to co píšeš je fakt jenom nesmyslné plácání.
Re: Elektromobily a vse kolem nich
Tak logicky vzato elektromotor má výhodu v krátkodobé přetížitelnosti až nekolikanásobkem trvalého výkonu. Tesla (a nejen ta) samozřejě udává jako maximální výkon tuhle špičkovou krátkodobou hodnotu, která velmi dobře funguje při akceleraci ale logicky nejde využívat delší dobu. Za prvé by se roztavil elektomotor, za druhé by shořela baterka a za třetí při výkonu několika set koní by se auto rychle rozjelo na +300 kmh což jednak nejde nikde použít a za druhé to ani nepřipustí omezovač.
Spalovací motor může své výkonové maxumum využívat poněkud déle (alespoň některé), a navíc u něj není takový rozdíl mezi špičkovým a trvalým výkonem. Ovšem spalovák s výkonem několika set koní je zase docela složité a drahé dílo, na rozdíl od elektriky
Spalovací motor může své výkonové maxumum využívat poněkud déle (alespoň některé), a navíc u něj není takový rozdíl mezi špičkovým a trvalým výkonem. Ovšem spalovák s výkonem několika set koní je zase docela složité a drahé dílo, na rozdíl od elektriky
Re: Elektromobily a vse kolem nich
Cituji:
Hartge | 27. 09. 2016
1)
Po stu let vývoje jsme se dopracovali oklikou na začátek, auta znovu jezdí na uhlí.
Celková účinnost elekromobilů je 15% vložené energie proti 35% u dieselu.
Uhlíková stopa je tedy více než dvojnásobná. Kdo tenhle humus propaguje je šílenec.
Ztráty při přenosu elektřiny (3,3%), spotřeba elektráren při výrobě (2,4%), ztráty při výrobě (61,5%), v nabíječce (15% spínaný zdroj), u vlastního nabíjení akumulátorů (10-35% dle typu), samovybíjení, pokles kapacity s teplotou (hlavně v zimě) a ztráty vlastního elektrického pohonu (5-25%), dále ztráty měničů při regulaci pohonu, atd. Potom vám vychází účinnost elektrického pohonu oproti ropnému dokonce nižší.
V ČR se 57% el. energie vyrobí z uhlí, 33% z jádra, 4% z plynu, 3,63% z vody, 1,74% z biomasy, 0,35% z větru a 0,11 ze slunce. Produkce z větru a slunce byla možná jen díky dotacím v řádech desítek miliard korun na nákup zařízení a výkupní ceny.
2)
Kolik tedy konkrétně potřebuje jen ČR na provoz automobilové dopravy (osobní, nákladní, MHD) podle nájezdu km a spotřeby?
Ektromobil v praxi spotřebuje ze své baterie okolo 30kWh/100km, na které je potřeba v elektrárně vyrobit více jak 200kWh. V ČR je evidováno více jak 7 mil. vozidel a průměrný řidič osobáku najede 15 tis. km ročně. 200kWh * 150 tj. 30MWh * 7^6 tj. 21TWh (dnešní spotřeba celé ČR je 60 TWh). To vše s nájezdem jen jako u průměrného osobního auto. Nákladní doprava spotřebuje v ČR 80% nafty, tz. 21TWh * 4 tj. 84 TWh pokud by ČR chtěla přejít z konvenčních paliv na elektřinu neboli přes 5,6 Temelínů čísté spotřeby. Při zachování dnešního poměru spotřeby (60 TWh) a výrobní kapacity elektráren (90 TWh), 5.6 * 1,5 by bylo potřeba 8,4 Temelínů pro zachování stabilní dodávky 84 TWh na provoz osobní, nákladní a hromadné dopravy v ČR.
I kdybychom započítali elektrozastánic proklamovanou ztrátu jen 50% (nereálné), bylo by to: 30 kWh * 2 tj. 60kWh * 150 tj. 9MWh * 7^6 tj. 6,3TWh tj. * 4 * 1,5 tj. 37,8 TWh tj. 2,52 Temelínů.
3)
Kdyby měla Evropa jezdit jen na elektřinu potřebovala by násobně více energie než dnes vyrabí. Z čeho? Když je proti jádru.
Kolik tedy konkrétně potřebuje jen ČR na provoz automobilové dopravy (osobní, nákladní, MHD) podle spotřeby ropy?
Česko spotřebuje za rok cca 7 miliónu tun ropy na výrobu PH, to je nějakých 7 * 10^9 kg krát 5 * 10^7 J/kg, tj. 3.5 * 10^17 J energie z ropy, tj. děleno 3600 je asi tak 10^14 Wh tj. 100 TWh energie, jeden Temelín dodává ročně 15 TWh, tz. 6,7 Temelínů. Jaderka má životnost pouze 30 - 50 let a náklady na její výstavbu se pohybují okolo 0,3-0,5 bilonu korun.
4)
Kdyby měla Evropa jezdit jen na elektřinu potřebovala by k výrobě baterií více drahých kovů než dnes obsahují známá naleziště. Jen nevytěžené zásoby lithia se odhadují na 100 let, při současné spotřebě. Což by nepokrylo spotřebu ani na několik desítek procent baterií potřebných pro elektirfikaci mobility Evropy. Nemluvě o astronomickém nárůstu ceny v případě takové poptávky a tím zvýšení ceny baterií, díky kterým by ujetý km byl nákladnější než ujetý km na plyn nebo dokonce na naftu.
5)
Při standardním terifu elektřiny (nedotovaném) okolo 5 korun vychází km na 1,20 Kč až 1,50 Kč, což je cena přibližující se k ceně nafty, která je ale zatížena 53% daní, elektřina jen DPH 21%. Vzhledem k násobné ceně elektromobilu oproti konvenčnímu pohonu ve stejné kategorii auta, se rozdíl v pořizovací ceně nikdy nevrátí.
6)
Kdyby měla Evropa jezdit jen na elektřinu potřebovala by nové technologie na skladování elektřiny. Kapacita baterií za 25 let stoupla jen 3x. Současným tempem na srovnatelnou úroveň s konvenčními motrory se dostaneme za 75 a více let.
7)
Kdyby měla Evropa jezdin jen na elektřinu potřebovala nové technologie na nabíjení baterií. Nabití na úroveň dojezdu cca 1000 km (dojezd konvenčího motoru) trvá dnes nejmodernější technologií 10 hodin, 1 hodina 100 km. Vzhledek ke stavu rozvodné sítě lze rychlonabíječky používat jen v omezené míře, ale ty i dnes dokáží dodat energii na 1000 km nejrychleji více jak za 2 hodiny.
Nemluvě ani o cenách za přípojky. Při technologii, které by auto nabyla za několik destítek sekund (ekvivalent takování PH) museli byste mít přípojku pro ekvivalent jedenoho kilogramu nafty (42,61 MJ/kg) za 10s na 400V: 42.61 * 1000000 / 400 / 10 / 0.7 / 3 = 3x5000A, a takovou přípojku byste asi platit nechtěli.
8)
Pro dobíjení elektormobilů je dnešní rozvodná siť nedostatečná. Elektrifikace dopravy v Evropě by znamenala investice do přebudování rozvodné sítě.
Jen si představte, že většina aut se na noc zapne do nabíječky...
9)
Jak svým provozem, tak výrobou a následnou likvidací elektromobil násobně zatěžuje životní prostředí a jeho zastánci jsou nebezpeční a nezodpovědní extremisté.
Konec citátu
Zdroj zde
Hartge | 27. 09. 2016
1)
Po stu let vývoje jsme se dopracovali oklikou na začátek, auta znovu jezdí na uhlí.
Celková účinnost elekromobilů je 15% vložené energie proti 35% u dieselu.
Uhlíková stopa je tedy více než dvojnásobná. Kdo tenhle humus propaguje je šílenec.
Ztráty při přenosu elektřiny (3,3%), spotřeba elektráren při výrobě (2,4%), ztráty při výrobě (61,5%), v nabíječce (15% spínaný zdroj), u vlastního nabíjení akumulátorů (10-35% dle typu), samovybíjení, pokles kapacity s teplotou (hlavně v zimě) a ztráty vlastního elektrického pohonu (5-25%), dále ztráty měničů při regulaci pohonu, atd. Potom vám vychází účinnost elektrického pohonu oproti ropnému dokonce nižší.
V ČR se 57% el. energie vyrobí z uhlí, 33% z jádra, 4% z plynu, 3,63% z vody, 1,74% z biomasy, 0,35% z větru a 0,11 ze slunce. Produkce z větru a slunce byla možná jen díky dotacím v řádech desítek miliard korun na nákup zařízení a výkupní ceny.
2)
Kolik tedy konkrétně potřebuje jen ČR na provoz automobilové dopravy (osobní, nákladní, MHD) podle nájezdu km a spotřeby?
Ektromobil v praxi spotřebuje ze své baterie okolo 30kWh/100km, na které je potřeba v elektrárně vyrobit více jak 200kWh. V ČR je evidováno více jak 7 mil. vozidel a průměrný řidič osobáku najede 15 tis. km ročně. 200kWh * 150 tj. 30MWh * 7^6 tj. 21TWh (dnešní spotřeba celé ČR je 60 TWh). To vše s nájezdem jen jako u průměrného osobního auto. Nákladní doprava spotřebuje v ČR 80% nafty, tz. 21TWh * 4 tj. 84 TWh pokud by ČR chtěla přejít z konvenčních paliv na elektřinu neboli přes 5,6 Temelínů čísté spotřeby. Při zachování dnešního poměru spotřeby (60 TWh) a výrobní kapacity elektráren (90 TWh), 5.6 * 1,5 by bylo potřeba 8,4 Temelínů pro zachování stabilní dodávky 84 TWh na provoz osobní, nákladní a hromadné dopravy v ČR.
I kdybychom započítali elektrozastánic proklamovanou ztrátu jen 50% (nereálné), bylo by to: 30 kWh * 2 tj. 60kWh * 150 tj. 9MWh * 7^6 tj. 6,3TWh tj. * 4 * 1,5 tj. 37,8 TWh tj. 2,52 Temelínů.
3)
Kdyby měla Evropa jezdit jen na elektřinu potřebovala by násobně více energie než dnes vyrabí. Z čeho? Když je proti jádru.
Kolik tedy konkrétně potřebuje jen ČR na provoz automobilové dopravy (osobní, nákladní, MHD) podle spotřeby ropy?
Česko spotřebuje za rok cca 7 miliónu tun ropy na výrobu PH, to je nějakých 7 * 10^9 kg krát 5 * 10^7 J/kg, tj. 3.5 * 10^17 J energie z ropy, tj. děleno 3600 je asi tak 10^14 Wh tj. 100 TWh energie, jeden Temelín dodává ročně 15 TWh, tz. 6,7 Temelínů. Jaderka má životnost pouze 30 - 50 let a náklady na její výstavbu se pohybují okolo 0,3-0,5 bilonu korun.
4)
Kdyby měla Evropa jezdit jen na elektřinu potřebovala by k výrobě baterií více drahých kovů než dnes obsahují známá naleziště. Jen nevytěžené zásoby lithia se odhadují na 100 let, při současné spotřebě. Což by nepokrylo spotřebu ani na několik desítek procent baterií potřebných pro elektirfikaci mobility Evropy. Nemluvě o astronomickém nárůstu ceny v případě takové poptávky a tím zvýšení ceny baterií, díky kterým by ujetý km byl nákladnější než ujetý km na plyn nebo dokonce na naftu.
5)
Při standardním terifu elektřiny (nedotovaném) okolo 5 korun vychází km na 1,20 Kč až 1,50 Kč, což je cena přibližující se k ceně nafty, která je ale zatížena 53% daní, elektřina jen DPH 21%. Vzhledem k násobné ceně elektromobilu oproti konvenčnímu pohonu ve stejné kategorii auta, se rozdíl v pořizovací ceně nikdy nevrátí.
6)
Kdyby měla Evropa jezdit jen na elektřinu potřebovala by nové technologie na skladování elektřiny. Kapacita baterií za 25 let stoupla jen 3x. Současným tempem na srovnatelnou úroveň s konvenčními motrory se dostaneme za 75 a více let.
7)
Kdyby měla Evropa jezdin jen na elektřinu potřebovala nové technologie na nabíjení baterií. Nabití na úroveň dojezdu cca 1000 km (dojezd konvenčího motoru) trvá dnes nejmodernější technologií 10 hodin, 1 hodina 100 km. Vzhledek ke stavu rozvodné sítě lze rychlonabíječky používat jen v omezené míře, ale ty i dnes dokáží dodat energii na 1000 km nejrychleji více jak za 2 hodiny.
Nemluvě ani o cenách za přípojky. Při technologii, které by auto nabyla za několik destítek sekund (ekvivalent takování PH) museli byste mít přípojku pro ekvivalent jedenoho kilogramu nafty (42,61 MJ/kg) za 10s na 400V: 42.61 * 1000000 / 400 / 10 / 0.7 / 3 = 3x5000A, a takovou přípojku byste asi platit nechtěli.
8)
Pro dobíjení elektormobilů je dnešní rozvodná siť nedostatečná. Elektrifikace dopravy v Evropě by znamenala investice do přebudování rozvodné sítě.
Jen si představte, že většina aut se na noc zapne do nabíječky...
9)
Jak svým provozem, tak výrobou a následnou likvidací elektromobil násobně zatěžuje životní prostředí a jeho zastánci jsou nebezpeční a nezodpovědní extremisté.
Konec citátu
Zdroj zde
Zákon č.361 o silničním provozu, § 11: Na pozemní komunikaci se jezdí vpravo, PŘI PRAVÉM OKRAJI vozovky. (!)
Re: Elektromobily a vse kolem nich
Dalsi zkreslujici clanek. I kdyby byla ucinnost dieslu 35%, kde je vypocet ztraty zpusobene: tezbou ropy, jeji dopravou do rafinerie, ztratou vyroby konkretniho paliva, distribuce tohoto paliva (cisteren prevazejicich palivo jezdi po svete asi vic nez samotnych EV aut), ztraty pri cerpani, atd...?
R4...258k
R3...261k
EV...264k
R3...261k
EV...264k
Re: Elektromobily a vse kolem nich
Tak je to příspěvek petrolheada a je trochu vychýlený ve prospěch spalováků. Ale je mnohem blíže realitě než mokré sny elektroautíčkářů. Ekologická výroba elektřiny neexistuje nebo je přímo zakázána (jaderky v Německu). FV energie je jen nesmyslná hračka na kterou všichni platíme neuvěřitelné peníze. Vítr u nás dohromady nefouká. Biomasa je stejná lotrovina.
Jediné co trochu dává smysl je elektromobil do center velkých měst. Tím to asi tak končí. Ale protože auta do měst podle zelených nepatří vůbec, jsou elektromobily vlastně zcela zbytečné.
(Jinak komické je, že velké spalováky (lodní dvoutaktní motory na naftu nebo mazut) mají účinnost větší než elektrárna na uhlí. Takže budoucnost - u každého města několik lodních motorů bude vyrábět elektřinu a na tu se bude slavnostně a ekologicky jezdit elektroekosráčema. )
Jediné co trochu dává smysl je elektromobil do center velkých měst. Tím to asi tak končí. Ale protože auta do měst podle zelených nepatří vůbec, jsou elektromobily vlastně zcela zbytečné.
(Jinak komické je, že velké spalováky (lodní dvoutaktní motory na naftu nebo mazut) mají účinnost větší než elektrárna na uhlí. Takže budoucnost - u každého města několik lodních motorů bude vyrábět elektřinu a na tu se bude slavnostně a ekologicky jezdit elektroekosráčema. )
Re: Elektromobily a vse kolem nich
Článek zkresluje (lépe řečeno lže) veškeré známé informace, jak účinnost motorů (spalovací motory nadhodnocuje a elektromotory silně podhodnocuje), tak i zásoby Lithia pro výrobu baterií (celkové známé zásoby pokryjí výrobu 18 miliard velkých baterií pro auta a to se nebavím o nových typech baterií bez Lithia), tak zkresluje veškeré další informace nejen o ceně el. energie, výpočty apod. Kdo tomuhle věří, tak určitě vidět i na své zahradě UFO.
Mimochodem ročně vyvážíme za pár haléřů tolik elektrické energie, která by postačila na nabíjení 500 tis. elektroaut s nájezdem 25 tis. km ročně. Já sám nabíjím ročně v zimě denně 80-110kW v akumulačních kamnech, za to bych jezdil přes dva roky zadarmo v Tesle..
Mimochodem ročně vyvážíme za pár haléřů tolik elektrické energie, která by postačila na nabíjení 500 tis. elektroaut s nájezdem 25 tis. km ročně. Já sám nabíjím ročně v zimě denně 80-110kW v akumulačních kamnech, za to bych jezdil přes dva roky zadarmo v Tesle..
Naposledy upravil(a) Josef dne čtv 29 zář 08:02, celkem upraveno 1 x.
Re: Elektromobily a vse kolem nich
No tak jasne ze elektrina se musi z neceho vyrobit, o tom zadna. Ale zkuste se zamyslet, jakou cestu musi urazit kapka ropy od vytezeni nekde ze dna oceanu nez se dostane do nadrze auta, kde ji spali motor s ucinnosti 40% max.
Nevim jak vyroba, ale minimalne distribuce el energie (rafinerie-pumpa vs elektrarna-nabijeci stanice) bude asi tak bambilionkrat snazsi/levnejsi/ekologictejsi. Dal je tady vyroba auta se spalovacim motorem vs vyroba elektromobilu. Ano, baterky jsou svinstvo, ktery se musi nekde vytezit, ale pohonny retezec spalovaciho motoru ma o tolik soucastek vice, na ktere se musi nekde ziskat suroviny, musi se vyrobit, kazdy dil se vyrabi jinde, musi se prepravovat mexi x subdodavateli.
Nejsem zastancem ani jednoho, ani druheho, ale jeste jsem necetl zadnou studii, ktera by porovnavala vse, vcetne kompletni zateze pri vyrobe auta, distribuce paliv, atd...
Nevim jak vyroba, ale minimalne distribuce el energie (rafinerie-pumpa vs elektrarna-nabijeci stanice) bude asi tak bambilionkrat snazsi/levnejsi/ekologictejsi. Dal je tady vyroba auta se spalovacim motorem vs vyroba elektromobilu. Ano, baterky jsou svinstvo, ktery se musi nekde vytezit, ale pohonny retezec spalovaciho motoru ma o tolik soucastek vice, na ktere se musi nekde ziskat suroviny, musi se vyrobit, kazdy dil se vyrabi jinde, musi se prepravovat mexi x subdodavateli.
Nejsem zastancem ani jednoho, ani druheho, ale jeste jsem necetl zadnou studii, ktera by porovnavala vse, vcetne kompletni zateze pri vyrobe auta, distribuce paliv, atd...
R4...258k
R3...261k
EV...264k
R3...261k
EV...264k
Re: Elektromobily a vse kolem nich
A vy si zkuste dohledat, kolik procent energie z uhlí se spotřebuje na přerovnání skrývky, vlastní těžbu, dopravu, třídění mletí, následné odsíření spalin.... mám v hlavě číslo kolem 30%, ale neručím za něj.
Je skvělé, jak je účinná distribuce elektřiny, ale to není výroba. A za domácí úkol si můžete spočítat, jakou přenosovou soustavu byste potřeboval vybudovat, abyste nahradil produktovody. https://www.ceproas.cz/produktovodni-sit-a-sklady
Já si tipnu, že by to byla stromořadí VVN 400kV, ne li přímo hustý les. A jestli by náhodou rozvodny nebyly větší než jsou dneska ty sklady PHM. (BTW - ve skladech PHM je skutečně skladována energie, v rozvodnách je prd - za 50ms je po ptákách, neboli tma)
Ona ta uhlovodíková paliva jsou mršky opravdu hodně koncentrovaná energie. Aby to s tím bambilionem nebylo náhodou obráceně. A představa, že se vozí kamionem přímo od Saudů je poměrně dětská.
Je skvělé, jak je účinná distribuce elektřiny, ale to není výroba. A za domácí úkol si můžete spočítat, jakou přenosovou soustavu byste potřeboval vybudovat, abyste nahradil produktovody. https://www.ceproas.cz/produktovodni-sit-a-sklady
Já si tipnu, že by to byla stromořadí VVN 400kV, ne li přímo hustý les. A jestli by náhodou rozvodny nebyly větší než jsou dneska ty sklady PHM. (BTW - ve skladech PHM je skutečně skladována energie, v rozvodnách je prd - za 50ms je po ptákách, neboli tma)
Ona ta uhlovodíková paliva jsou mršky opravdu hodně koncentrovaná energie. Aby to s tím bambilionem nebylo náhodou obráceně. A představa, že se vozí kamionem přímo od Saudů je poměrně dětská.
Re: Elektromobily a vse kolem nich
A vy si zasa uvedomte, že už vaša prvá veta SILNE, opakujem a zdôrazňujem SILNE závisí na miestnom energetickom mixe. To napr znamená, že v takom Nórsku je to bezpredmetné, vo Francúzsku takmer marginálne atď. U nás je myslím cca 80 % elektriny vyrobené bez uhlia. Zároveň ale veci ktoré sa týkajú výroby paliva sú takmer všade rovnaké. Ropa sa musí vyťažiť, upraviť, rozviesť. Ďalej - pri výrobe paliva sa spotrebúva pomerne značné množstvo aj elektrickej energie, ďalej je tu taká vec ako odpar z čerpačiek (dáta z Kanady z roku 2009 - 58,3 milióna litrov) ...
Ešte niečo - ten článok, čo písal Hartge je aj tak blbosť, taký istý totiž postol pred pár mesiacmi - teraz len upravil prvý odstavec aby sa mu viac hodil do krámu (napríklad znížil straty pri prenose z 10% na 3,3%). A okrem toho ani nevie rátať. Pri spotrebe 30kWh (čo je nezmysel - podľa spritmonitor.de je priemerná spotreba Tesly Model S cca 21 kWh) by sa vraj malo vyrobiť 200kWh el. energie - kde na to prišiel? Keď si zrátame straty od pohonu k výstupu z elektrárne vychádza niečo úplne iné: na to aby elektromobil spotreboval 30 kWh el. energie je potrebné vyrobiť nie 200 kWh, ale 60 kWh - a to som počítal straty najvyššie (pohon 25%, nabíjanie 35%, straty v nabíjačke samotnej 15%, straty vo vedení spomínaných 3,3%) pričom bežne sú dosahované o dosť menšie straty (najmä v pohone).
Ešte niečo - ten článok, čo písal Hartge je aj tak blbosť, taký istý totiž postol pred pár mesiacmi - teraz len upravil prvý odstavec aby sa mu viac hodil do krámu (napríklad znížil straty pri prenose z 10% na 3,3%). A okrem toho ani nevie rátať. Pri spotrebe 30kWh (čo je nezmysel - podľa spritmonitor.de je priemerná spotreba Tesly Model S cca 21 kWh) by sa vraj malo vyrobiť 200kWh el. energie - kde na to prišiel? Keď si zrátame straty od pohonu k výstupu z elektrárne vychádza niečo úplne iné: na to aby elektromobil spotreboval 30 kWh el. energie je potrebné vyrobiť nie 200 kWh, ale 60 kWh - a to som počítal straty najvyššie (pohon 25%, nabíjanie 35%, straty v nabíjačke samotnej 15%, straty vo vedení spomínaných 3,3%) pričom bežne sú dosahované o dosť menšie straty (najmä v pohone).
Re: Elektromobily a vse kolem nich
A to je presne ono, relevantni informace od nezaujatejch proste nejsou.
R4...258k
R3...261k
EV...264k
R3...261k
EV...264k