Forum.Autoforum.cz

Diskuze k Vanove clanku: http://www.autoforum.cz/technika/vykon- ... -predevsim
Vana: nestalo by za to jeste v uvodu zminit ze veskera sila motoru je generovana primocarym pohybem pistu, a az klikova hridel jej prevadi na rotacni? Mas tam jen ze sila musi pusobit mimo osu rotace, coz je samozrejem spravne, jen by to pak bylo srozumitelnejsi.
Pripadne taky zminit kompresni pomer, kdy je u benzinu ta draha po ktere kona pist praci vyrazne kratsi nez u nafty?

Pokud bychom tvrdili že síla motoru je generována pouze mimosým působení pístu resp. ojnice na kliku, asi bychom z tématu zcela diskvalifikovali elektromotory. Téma nemělo být o konstrukci motorů, ale jejich charakteristikách a obecněji o točivém momentu a jeho průběhu v pohonu

A co má společného dráha pístu s kompresním poměrem ? Té poslední větě moc nerozumím

Pro vysvětlení otázky zda se při potřebě maximální akcelerace vyplatí vždy podřadit připojuji ještě graf znázorňující průběh zrychlení v závislosti na rychlosti jízdy u Seatu Leon 1,8 TSI (132 kW 5000-6200 ot., cca 250 Nm 1250 - 5000 ot.)

V grafu je hezky vidět překrývání posledních tří kvaltů. Čtyřka (zelená) s pětkou (fialová) mezi cca 185 - 192 km/h a podobně i pátý stupeň se šestým (červená tečkovaná) od 215 do cca 230 km/h. V těchto oblastech jsou tažná síla a i zrychlení vždy stejné pro oba sousední kvalty, tj, případné podřazení nemá pro zrychlení v těchto oblastech praktický význam.
U motorů se širším pásmem konstantního výkonu a blíže poskládanými převody budou pochopitelně pásma překryvu ještě širší

Graf jsem vyrobil na základě podkladů, které mi poslal Honza

Mozna ziju mylne v domneni ze cim vetsi kompresni pomer, tim delsi draha pistu.
Nafta tlaci na pist po delsi draze, tak ji staci na tu samou praci mene otacek. Rozdilnou energetickou hustotu nafta/benzin ted pomijim.

Trefils to přesně, žiješ v mylném domnění. Je to naprostá hovadina. Je mimo reálné možnosti netechnika proniknout do problematiky spalovacího motoru. A pochopení vlastního spalovacího procesu a termodynamika s tím spojená, to je výsada tak pro 5% nejlepších inženýrů a fyziků. Takže je zbytečné se s tím trápit.

Dobre, a zdvih maji benzin i nafta stejny?
Kdyz ne, jak se potom projevi rozdil vetsiho zdvihu na charakteristice jako je kroutici moment?

Zdvih maji takovy jaky si konstrukter usmysli. Nema to co delat s tim jestli je to nafta, nebo benzin.
Treba takova 1.6 TDI je ctvercove konstrukce a ma stejny zdvih jako 1.4 TSI soucasne generace, ktere je nadctvercove.

Větší zdvih při stejném objemu znamená menší průměr pístu. Takže ojnice sice působí na kliku větší pákou, ale menší silou. Tj v zásadě točivý moment neovlivní. Ale jak píše Honza42, konstrukce motorů a vztahy mezi jednotlivými parametry jsou hodně velká alchymie

Ještě pozor na pletení si dvou pojmů - kompresní tlak/kompresní poměr.