"Nejvyšší správní soud musel vyřešit klíčovou otázku, jež spočívá v posouzení právního charakteru aktu spočívajícího v uložení blokové pokuty. Správní řád samotný ani zákon o přestupcích ... definici správního rozhodnutí nepodává. Ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s. považuje za rozhodnutí úkon správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva a povinnosti těch, kdo tvrdí, že takovým úkonem byli zkráceni na svých právech ... . Teorie správního práva přitom s takto podanou definicí koresponduje; za správní rozhodnutí je zpravidla považován akt vydaný správním orgánem s cílem autoritativně stvrdit nebo zasáhnout do právních vztahů nebo postavení účastníků řízení. Blokové řízení, které je v zákoně o přestupcích upraveno v ustanoveních § 84 až § 86, je specifickým druhem řízení o přestupcích. V takovém blokovém řízení lze přestupek projednat uložením pokuty, jestliže je spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu zaplatit (§ 84 odst. 1 zákona o přestupcích). Přestupek lze projednat v blokovém řízení tehdy, jsou-li splněny předpoklady uvedené v ustanoveních § 84 odst. 1 a 4 zákona o přestupcích, přitom platí, že výsledkem blokového řízení je uložení pokuty pachateli přestupku a že pachateli přestupku se vydá blok na pokutu na místě nezaplacenou, nemůže-li pokutu zaplatit na místě. Uložením pokuty v blokovém řízení je řízení o přestupku skončeno a proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat. Posuzuje-li Nejvyšší správní soud charakter uložení blokové pokuty z hlediska přímého dopadu do sféry stěžovatelčiny, tj. do stěžovatelčiných subjektivních práv, pak dospívá k závěru, že uložení pokuty v blokovém řízení představuje akt vydaný příslušným správním orgánem s cílem autoritativně zasáhnout do právních vztahů osoby obviněné z přestupku jako účastníka řízení o přestupku. Jde tedy o rozhodnutí mající podobu individuálního správního aktu. Jsou tak splněny podmínky podávané z § 65 odst. 1 s. ř. s., tj. jde o úkon správního orgánu, jímž se osobě, která se přestupku dopustila, zakládá povinnost zaplatit pokutu." (rozsudek Nejvyššího správního soudu v Brně, jednací číslo 6 As 49/2003 - 46 ze dne 29. prosince 2004 /precedent/, publikován www.nssoud.cz).řidičBOB píše:To jsou mi tedy novinky! Blokové řízení je správním řízením?? To si snad děláš prdel, ne?!sudakf píše:To je sice pravda, ale blokové řízení je správním řízením, i když zvláštního druhu. Mezi základní povinnosti policisty, mimo jiné, patří povinnost poučovací, zakotvená v ustanovení § 13 zák. o policii. Poučení, všeobecně, neslouží k tomu, aby osoba úkonem dotčená byla poučena o všech alternativních právních krocích, které může využít, avšak zejména k tomu, aby věděla, jaký zásah do jejich práv jí příslušný úkon učiní a jak se proti němu může případně bránit.
Ad poučení: je vcelku jasně stanoveno, čeho se poučení má týkat. A poučení o přidělovaných bodech to zcela jistě není. Když už nějaký § cituješ, tak si jej před tím alespoň přečti
§ 13
Poučování
Policista je povinen před provedením úkonu poučit osobu dotčenou úkonem o právních důvodech provedení úkonu, a jde-li o úkon spojený se zásahem
do práv nebo svobod osoby, také o jejích právech a povinnostech. Pokud poučení brání povaha a okolnosti úkonu, poučí nebo zajistí toto poučení ihned, jakmile
to okolnosti dovolí.
A jelikož v pravomoci policisty není přidělování bodů, povinnost toto oznamovat jim logicky ani náležet nemůže.
Jedině soudy v tomto státě vykládají platné zákony, přičemž výklad Nejvyššího správního soudu je závazný jak pro správní orgány, tak pro specialisované senáty krajských soudů. Takže, zde jsem na to přišel. Stačí umět číst a využívat této vymoženosti.